.jpg) |
| Čím větší objektiv, tím... |
Nejdříve začínáš fotit s takovým fotoaparátem, jaký je po ruce. Tolik neřešíš kvalitu a a tvoje mysl se soustředí čistě na focení. Po nějaké době začneš snímky selektovat a všímat si, že některé z nich jsou docela fajn a to více pootevře bránu zvědavosti potencionálně rodícího se fotografa. Dřív nebo později začneš svou zvědavost sytit a to hned několika způsoby. Jedna z variant je, že dále fotíš a sdílíš své nadšení s okolím. Druhá možnost je, že vlezeš na net a začneš hltat všemožné informace o focení. Obě varianty nevylučují pozdější nakažení G. A. S., ale ta druhá je nebezpečnější. Na internetu totiž koluje nepřeberné množství lehce stravitelných informací pro fotografy začátečníky, ovšem drtivá většina jsou nevalné hodnoty. Buď jde o chytré fotografické techniky a principy zaručující "profi" vypadající snímek, nebo rozebírají donekonečna otázky typu Canon vs. Nikon, film vs digitál, M42 vs Pentax, full frame vs crop, apod. Pro mnoho lidí není těžké v tomhle balastu zapadnout a začít surfovat po nekonečných fórech, rozebírajících kolik procent vinětace má jeden objektiv oproti druhému a nejlépe se přitom ohánět grafy a tvářit se, že jim rozumím. To samo o sobě nemusí být nic špatného a jistě díky tomu budeš jednou pracovat na výrobní lince ve fabrice Leica.
Problém nastává ve chvíli, kdy tvůj zájem přeroste v nekontrolovatelnou touhu probíranou techniku vlastnit. Lidé dnes často rádi něco vlastní. Bodejť by ne, když nám to od malička cpou v televizi i ve škole a vlastně všude okolo. Ačkoli to lidé rádi popírají, společnost dnes uctívá dogma hlásající, že majetek odráží hodnotu člověka. Myslíme si, že nabytí tohoto a onoho nám přinese štěstí. Začínáš u malého foťáku, pak chceš zrcadlovku, pak lepší objektiv, pak makro objektiv, pak výkonný blesk, pak full frame, pak Hasselblad,.... Nenechte se zmýlit, tohle je ve skutečnosti přirozený postup vývoje techniky používané fotografem. Čím se zlepšujeme jako fotografové, tím se nám mohou s lepší technikou otevřít nové možnosti. O G. A. S rozhoduje tenká hranice skutečné potřeby. Ve skutečnosti totiž technika nebývá až tak zásadní skok ve výsledné kvalitě snímků. Jakožto turista budeš ze snímků s novým Canonem 5D nadšen a rozdíl v technické kvalitě bude jistě diametrální, ale hodnota výpovědi fotografie se zvedne pramálo. Nechci vyvracet, že se s Canonem 5D pracuje lépe než s kapesním fotoaparátem. K momentu kdy tě to omrzí ovšem dojdete velice rychle a budeš chtít nové vybavení v domnění, že jsi jako fotograf došel k pomyslné hranici, kdy tě možnosti daného fotoaparátu omezují.
Proč je G.A.S takový problém? Je to otázka naplnění. Všichni hledáme v životě naplnění a někdo jej nalézá skrz fotografii. Budeš-li se topit v recenzích a grafech, studovat technologii a fyzikální principy, nejspíš tvoje fascinace nebude tolik spočívat v samotné činnosti focení. Myšlení, psaní, či výroba fotoaparátu je ovšem stále činnost, která tě může naplňovat. Focení samotné je pochopitelně taky činnost která tě může naplňovat. Podlehneš-li ale příliš touze vlastnit, zahubí to v tobě i sebemenší potenciál skutečně něco dělat. Koupíš si techniku v domnění, že tě to uspokojí, ale pouze tím vzbudíš další touhu vlastnit, protože tě to neuspokojí, nenaplní. To člověku bere motivaci.
Hranice G.A.S. je ale individuální. Není její přesná definice a každý musí poznat sám kdy pro něj začne být hromadění techniky kontraproduktivní.
Je třeba si položit otázku, co vlastně chci fotit. Zodpovědět si jí může být pro mnohé překvapivě složité. Někdy to trvá dlouho než se naučíš následovat to, co tě skutečně přitahuje. Jisté ale je, že pro většinu věcí ti nejspíš bude stačit fotoaparát který máš teď. Krajina není o širokém ohnisku, portrét není o ohnisku dlouhém, či malé hloubce ostrosti. Je to především TEN MOMENT, co rozhoduje. Pokud si přesto došel k závěru, že potřebuješ nový objektiv,...
Proč je G.A.S takový problém? Je to otázka naplnění. Všichni hledáme v životě naplnění a někdo jej nalézá skrz fotografii. Budeš-li se topit v recenzích a grafech, studovat technologii a fyzikální principy, nejspíš tvoje fascinace nebude tolik spočívat v samotné činnosti focení. Myšlení, psaní, či výroba fotoaparátu je ovšem stále činnost, která tě může naplňovat. Focení samotné je pochopitelně taky činnost která tě může naplňovat. Podlehneš-li ale příliš touze vlastnit, zahubí to v tobě i sebemenší potenciál skutečně něco dělat. Koupíš si techniku v domnění, že tě to uspokojí, ale pouze tím vzbudíš další touhu vlastnit, protože tě to neuspokojí, nenaplní. To člověku bere motivaci.
Hranice G.A.S. je ale individuální. Není její přesná definice a každý musí poznat sám kdy pro něj začne být hromadění techniky kontraproduktivní.
Je třeba si položit otázku, co vlastně chci fotit. Zodpovědět si jí může být pro mnohé překvapivě složité. Někdy to trvá dlouho než se naučíš následovat to, co tě skutečně přitahuje. Jisté ale je, že pro většinu věcí ti nejspíš bude stačit fotoaparát který máš teď. Krajina není o širokém ohnisku, portrét není o ohnisku dlouhém, či malé hloubce ostrosti. Je to především TEN MOMENT, co rozhoduje. Pokud si přesto došel k závěru, že potřebuješ nový objektiv,...
PS: NM (no money vakcína) - pokud máš pocit, že trpíš G.A.S., můžeš si aplikovat NM vakcínu. Ta by měla problém alespoň částečně vyřešit. Její aplikace probíhá jednoduše zbavením se všech peněz ve tvém dosahu. Například je můžeš poslat mě. ;)
